Hynčice pod Sušinou byly kdysi německou katastrální vesničkou o rozloze 433 ha (476 ha podle Hillebranta), která se rozkládá 4 km od Starého Města pod Sněžníkem, na jihovýchodním úbočí Sušiny (1230 m). Vesnicí protéká Jalový potok. Na západ od obce se tyčí Šindelná (1230 m) a Černý vrch (1275 m), na severu Černé hony (860 m).

Původní název Heinzendorf Gold (Zlaté Hynčice, Zlatá Hynkova Ves) byl pro svou polohu a rozlišení doplněn na Heinzendorf unter der Dürren Koppe (slovo Gold v názvu bylo odstraněno na popud českého krajského hejtmana a nahrazeno „Sušinou“). Češi ji nadále měli v patrnosti jako Hynčinu, nebo Hynčice.

Na území mezi Hynčicemi pod Sušinou a Štěpánovem se podle darovací listiny z roku 1325 nacházela neznámá obec Niklausdorf, která byla zničená v době husitských válek a již nikdy nebyla obnovena.

Hynčice pod Sušinou byly založeny v polovině šestnáctého století pány z Vrbna. V r. 1557 podle zachované listiny dosadil pán ze Zvole Ondřeje (Alberta, Andrease) Lachnita (pravděpodobně pocházel z Vysokých Žibřidovic) na nové rychtářství v Hynčice pod Sušinou a přidělil mu dva lány půdy za to, že bděl nad jeho majetkem v okolí Hynčic. Okolo Lachnitova příbytku vyrostla během doby osada, která vzrostla do velikosti rychy. Pojmenovali ji pravděpodobně na počest Hynka (Heinz) ze Zvole. Darem dostal pilu, mlýn a právo volně nalévat nápoje v rychtě, péci a zabíjet dobytek, držel si v područí kováře, ševce a krejčího.

V roce 1558 vydal Václav ze Zvole písemné povolení čtrnácti svým poddaným založit obec Hynčice a osvobodil je od všech poddanských povinností až do roku 1564. Po této lhůtě byli povinni vyplácet se z roboty 18 zlatými a o každé Velké noci (Velikonoce) dodat vrchnosti úroky a naturálie (tele a kopu vajec).

V roce 1654 žilo v obci 110 obyvatel.

V roku 1677 žilo v obci 24 usedlíků ( 13 velkých sedláků, 6 malých sedláků a 5 chalupníků).

Rychtářem byl mlynář Kašpar Lachnit.

Počet obyvatel v r. 1785 byl 273, v r. 1791 jich bylo 310 a v roce 1930 zde žilo 280 Němců a 2 Češi.

Od r. 1770 byla v obci zřízena jednotřídní německá obecná škola.

V letech 1866 – 1869 byla vystavěna Kaplička svatého apoštola Petra a Pavla (dnes je to HOTEL POD ZVONEM) a pila.

Koncem 90-tých let 19. století byla dokončena nová, „jednotřídka“ a k radosti učitele Petra Mosera a jeho žáků došlo k stěhování. Stará škola sloužila jako chudobinec do června 1900, kdy vyhořela.

Tento požár urychlil založení Dobrovolného hasičského spolku s 24 členy, jejich velitelem se stal výše zmíněný učitel P. Moser.

Pan učitel byl přeložen v r. 1907 do chrastické školy. V Hynčicích po něm vyučovali Hubert Zelinka, H. Fischer, Karl Drescher.

Léta Páně 1916 obdržel velkopodnikatel pan Hermann Buhl ze Starého Města povolení od Ministerstva války k zahájení prací v hynčickém důlním závodě, na nichž se podílelo 50 horníků, kterým bylo zajištěno ubytovaní po místních domech. Zanedlouho potom bylo všechno zničeno výbuchem dynamitové patrony v dílně.

23. června 1919 došlo v důsledku vytrvalého hustého deště k velmi rozsáhlé a zlé potopě.

V roku 1931 nechal hospodský a hospodář Thon zbourat svůj starý domek a postavil místo něj velký hostinec se sálem a pokoji pro hosty.

1. 2. 1934 přišel do Hynčic nový učitel Schwarzer. Se staršími žáky založil Zpěváckou a hereckou skupinu pro divadlo v sále hostinca Thon.

V r.1936 – byla postavená cesta z Chrastic do Hynčic.

V r. 1937 – elektrifikace obce.

20. 6. 1937 – v kostelíku byla vysvěcená při slavnostní mši motorová stříkačka od firmy Fritzch z Krnova.

21. 6. 1937 – se začala stavět lanová dráha na Sušinu, aby se mohl dopravovat nahoru stavební materiál pro kasárna a bunkry.

V srpnu 1937 začala výstavba lesní cesty od zatáčky v údolí Prudkého potoka až na Sušinu, do zimy byla lesní cesta, stejně jako i některé bunkry na Sušině i v polích hotové.

24. 9. 1938 – mobilizace

1. 9. 1939 - Vypukla 2. světová válka – 24 obětí z Hynčic (10 úředně padlo, 14 zůstalo nezvěstných).

V r. 1946 byli všichni obyvatelé obce vykázáni ve 4 transportech ( polovina července, polovina srpna, 24. 9. a 4. 10. 1946) do místa svého původu – do západního Německa.

4. 10. 1946 – obec Hynčice pod Sušinou, která měla 274 obyvatel, zanikla.